Rod Nagy

Stará uherská rodina, šlechtictví doležené a potvrzené 24.11.1790 a 20.1.1845 v Nagy-Kalló. Po vydání tolerančního patentu na žádost českých a moravských evangelíků přišly spřízněné šlechtické rody Lany, Tardy, Szalatnay a Nagy do naší vlasti, kde jejich příslušníci působili jako kazatelé a faráři v nových tolerančních sborech. Tyto rody se dobře sžily s českým prostředím v generacích až do současnosti.

Znak:: Ve štítu stojí na zadních nohách kůň. Nad štítem je korunovaná turnajská přilba s pokryvadly. Nad korunou jsou dvě zkřížené trubky, nad nimi dva zkřížené meče.
(Nejsou známy tinktury znaku.)

Görgy (Jiří) NAGY, farář v Prosetíně (1786 – 1792), v Nosislavi (1792 – 1797) a ve Vanovicích (1797 – 1824)

Narodil se 13.6.1846 v Nagy Kalló, župa Szaboles. Přišel do Prosetína (1786 – 1792), odtud přešel do Nosislavi (1792 – 1796) a v roce 1797 přišel do Vanovic, kde založil farářský rod NAGY. Ve Vanovicích vybudoval novou školní budovu, pracoval na základech tam položených a upevnil ve sboru kázeň a pořádek. Byl to muž vzdělaný, který se pokoušel v církvi zavádět celou řadu příruček.

Jeho charakteristika (vizitátor podává zprávu o J.N.):

V hebrejštině je poněkud pozadu, Nový zákon umí překládat bez obtíží, nejlepší je v církevních dějinách. Podle rozmluvy o teologických a filosofických předmětech, kterou jsme vedli celou noc, nalezl jsem v něm schopného a vzdělaného muže.

Samuel NAGY, farář ve Vanovicích (1824 – 1863), superintendent moravský (1842 – 1863) od roku 1850 člen vídeňské konzistoře

Narodil se 16.3.1802 ve Vanovicích; studoval gmynázium v Moravské Třebové; ve 13 letech šel do lycea bratislavského, kde se naučil anglicky a francouzsky; v 17 letech studoval theologii a práva v Debrecíně. Pro nemoc otcovu musel domů a v roce 1824 se stal farářem ve Vanovicích, aby osiřelé rodině byl podporou. V den pohřbu svého otce 6.4.1824 byl ordinován superintendentem Michalem Blažkem.

V roce 1837 zřídil hřbitov na Balnách, který pak zrušen a zřízeny hřbitovy v Horním a Dolním Smržově. Jako výborný znatel povahy lidské dovedl nadchnouti členy sboru, že v roce 1839 za velikého odporu úřadů i katolíků pustil se do stavby největšího monumentálního chrámu, který při stavbě několikráte zastaven konsisotří olomouckou, ale faráž vždy intervencí ve Vídni vymohl si pokračování v díle. Chrám otevřen v roce 1844 a vybaven krásnými varhanami, hodinami a v roce 1843 zvony, jež obdržel jako dar z Anglie ve formě podkov. V roce 1846 zbudoval nový hřbitov, 1849 – 1851 velmi účelně zřízenou palácovou faru. V roce 1839 zavedl vyučování evangelických dítek a v roce 1862 byla postavena evangelická škola. V roce 1861 zřízena škola v Sudicích, V Borotíně povolen v roce 1863.

Na jeho podněty byl svolán sjezd evangelíků do Vídně 3.–11.8.1848, kdež vysloveny požadavky evangelických církví ku státu, na jeho popud koná se schůze farářů ve Kšelích 21.9.1848 a 15.3.1849 stojí v čele deputace čítající 4 superintendenty, 4 seniory, 20 farářů a 45 starších, jež tlumočila opět přání císaři, meškajícímu u Olomouce.

Roku 1843 vydal „Duchovní zbroj“, roku 1849 přeložil „Katechismus Elsnerův“, založil knihovnu diecesální, zvelebil katatelo- a učitelo-vdovský ústav. Byl mistrem slova, všestranně vzdělaný, pilný, svědomitý a energický.

Zesnul 9. srpna 1863 a odpočívá ve Vanovicích. Zanechal osiřelých 13 dětí.

Jeho syn August byl farářem v Heršpicích a v Libiši.

August NAGY, farář v Heršpicích a Libiši

Narodil se 13.6.1846 ve Vanovicích. Studoval v Horní Čávě, ve Vídni, Basileji a Halle. Ordinován v roce 1869. Byl osobním vikářem u faráře Totůška v Kloboukách. Když se roku 1870 staly Heršpice samostatným sborem, byl zvolen farářem. Za něho bylo započato v roce 1871 se stavbou fary, která byla dokončena v roce 1874. Roku 1876 odešel do Libiše, kde 19.12.1903 zemřel.

Jeho syn Oskar byl farářem ve Kšelích.

Oskar NAGY, farář ve Kšelích

Narodil se 18.6.1874 v Heršpicích. Studoval ve Vídni a v Basileji. Ordinován 8.4.1900, instalován 24.8.1902 v Kloboukách superintendentem Dr. Ferdinandem Císařem. V Kloboukách byl vikářem od roku 1899 – 1903. Od 1.9.1904 se stal farářem ve Kšelích, kde roku 1909 postavil novou faru a založil kazatelskou stanici v Českém Brodě, v Černém Kostelci (dnes Kostelci nad Černými lesy) a Zvánovicích. Byl tichým, nenáročným a skromným kazatelem slova Božího. Zemřel v Českém Brodě v 24.5.1959.

Jeho syn Mirko byl farářem ve Vilémově a v Rovečném.